EAN na čtyři: GTIN

Ani více než patnáct let po změně názvu identifikačního čísla EAN na GTIN nemá většina uživatelů jasno, co si má pod těmito zkratkami představit. A co víc, pojem EAN je pro lidi z obchodní branže zároveň ekvivalentem pro „identifikaci zboží čárovými kódy“, což situaci komplikuje. Je potřeba si uvědomit, že při identifikaci produktu jde vždy o spojení datového nosiče a identifikačního čísla.

Bylo nebylo… Standardizační organizace EAN International se v roce 2005 rozhodla spojit se svým americkým protějškem, organizací UCC. Důvod byl jasný. Obě organizace spolu již řadu let intenzivně spolupracovaly a sledovaly téměř identický cíl: podporovat implementaci nejrozšířenějšího standardu pro identifikaci, sběr a komunikaci dat.

12, 13, NEBO 14?

Rozdíl byl pouze v délce klíčových identifikačních čísel. Zatímco Amerika pracovala s 12místným číslem UPC, Evropa a zbytek světa využíval 13místný nebo 14místný EAN. Po spojení EAN International a UCC do jediné globální standardizační organizace GS1 bylo rozhodnuto, že EAN, rozšířenější z doposud používaných identifikačních struktur, je nutno přejmenovat. Zkratka odvozená od European Article Numbering nebyla pro nově etablovanou globální organizaci dostatečně světová. A tak se zrodil GTIN, Global Trade Item Number, neboli dnešní globální číslo obchodní položky. GTIN je tedy nový název pro EAN. Jde o základní identifikační klíč (číslo, strukturu) Systému GS1, kterým je možno identifikovat libovolnou položku.

GTIN = (dříve) EAN

Stejně jako to bývalo u EAN, i GTIN má dvě základní varianty: 13místnou, která je primárně využívána pro značení spotřebitelského balení, a 14místnou, která je určena zejména pro vyšší obchodní balení. Častým problémem v obchodní praxi je fakt, že ne všechny informační systémy a software, který pracuje s GTIN, má správně definovaný jeho formát, tj. numerické datové pole o pevné délce 14 znaků. Pokud je do tohoto pole zapisován 13místný GTIN, pak je uveden s nulou na začátku. Toto doplnění nuly na první pozici zleva nijak neovlivní vypočtenou kontrolní číslici (GTIN je stále považován za 13místný). Nula na začátku GTIN a její následná interpretace je jednou ze stálic mezi dotazy z praxe. Skenery totiž mohou nasnímaný řetězec znaků přenášet včetně nuly nebo bez ní. To závisí na jejich nastavení popř. na nastavení softwaru, který proces skenování řídí. V každém případě je potřeba interpretaci levostranné nuly věnovat pozornost a zajistit, aby byl soulad mezi nasnímanými daty a formátem datového pole, do kterého se mají data načítat. Mnohdy je potřeba upravit i cílový informační systém, aby s nulou (případně nulami) na začátku uměl správně pracovat.

GTIN = N14

Ve všech navazujících standardech GS1 se s GTIN pracuje již výhradně jako se 14místným datovým polem. Je tomu tak v EDI komunikaci, v datovém katalogu, v nástroji Activate pro přidělování GTIN. Stejně tak i v případě kódování GTIN do lineárního kódu GS1-128 nebo do 2D kódů pomocí GS1 aplikačních identifikátorů.
Kdy je tedy GTIN skutečně pouze 13místné identifikační číslo? V zásadě vlastně v jednom jediném případě. Když jej potřebujete kódovat do klasického lineárního čárového kódu EAN-13, který všichni známe z obalu výrobků v regálech maloobchodů.

EAN = DATOVÝ NOSIČ EAN-13

Závěrem jsme konečně u toho, co je to EAN, resp. čemu můžeme i nyní v Systému GS1 říkat bez většího pochybení EAN. EAN je lineární čárový kód EAN-13 nesoucí číselnou strukturu GTIN-13.